Stínadelská trilogie je třídílný románový cyklus českého spisovatele Jaroslava Foglara obsahující dobrodružná díla Záhada hlavolamu (1940–1941), Stínadla se bouří (1946–1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986). Příběhy se odehrávají v tajuplné městské čtvrti zvané Stínadla, jejichž tajemství odhaluje chlapecká parta zvaná Rychlé šípy. Všechny tři romány vyšly poprvé společně v knize Dobrodružství v temných uličkách (1990), později v souboru Rychlé šípy ve Stínadlech (2005). Vydány byly i v komiksové podobě. Mnoho čtenářů těchto knih se již dohadovalo, zda se některé události v příbězích (alespoň z části) skutečně nestaly. Sedmdesát let po napsání prvního dílu publikoval ucelený přehled Foglarových inspiračních zdrojů Miloš Dvorský v knize Mýtus zvaný Stínadla. Na základě studia archivních pramenů a srovnávání různých možných inspiračních zdrojů přehledně zdokumentoval a doložil, že Foglar se při psaní stínadelských románů inspiroval na několika konkrétních místech staré Prahy. Pravděpodobným předobrazem Vontů jsou klukovské party z pražského Františku, přičemž se v románu objevuje i překvapivě mnoho atributů judaismu. Klub Rychlé šípy jsou podle Miloše Dvorského kombinací Foglarovy vlastní klukovské party z Vinohrad, zážitků Foglarova skautského oddílu, novinových výstřižků a vysněných ideálů. Jaroslav Foglar chystal ještě čtvrté pokračování, nestačil ho však napsat, protože zemřel. Dílo mělo pracovní názvy: Budou se Stínadla bourat? nebo Kdo byl Jan Tleskač? Z příběhu se zachoval jen velmi hrubý obsah děje ve dvou různých dějových liniích. V konceptu je upřesněno několik jinde neuvedených podrobností k původu Jana Tleskače a nastíněn další vývoj událostí ve Stínadlech, které čekala asanace. Jako první je obě srovnal a společně jejich obsah publikoval Miloš Dvorský ve své knize Mýtus zvaný Stínadla. Source: Wikipedia (cs)