Kristina Švédská (18. prosince 1626 Stockholm – 19. dubna 1689 Řím), druhá dcera švédského krále Gustava II. Adolfa (1594–1632) a jeho manželky Marie Eleonory Braniborské (1599–1655). Byla švédskou královnou v letech 1632 až 1654. Po své abdikaci odešla ze Švédska a konvertovala ke katolicismu. Královna Kristina byla výstřední panovnice i žena. Je popisována jako nežensky vyhlížející, štíhlé postavy a poměrně malého vzrůstu, její výška je odhadována na 150 cm. Svůj malý vzrůst údajně nezakrývala, a ještě nosila boty s nízkou podrážkou. Následkem úrazu páteře v dětství měla deformaci trupu a vychýlení ramene. Mluvila hlubokým hlasem, potrpěla si na drsné žerty a měla zálibu v lovu, vojenské strategii, sběratelství uměleckých předmětů a dalších dobových oborech evropské kultury. Snažila se o rozvoj Švédského království, měla mnoho plánů, které však nedovedla ke zdárnému konci. Plánovala například založení univerzity po vzoru francouzské univerzity kardinála Richelieu. Proto zvala do Švédska umělce (jako byl malíř Sébastien Bourdon, který ji dvakrát portrétoval) a vzdělance, jako byl René Descartes nebo Blaise Pascal. Objednala si uloupení a odvezení cenných částí uměleckých sbírek císaře Rudolfa II. z Pražského hradu a malostranských paláců v době krátkého obsazení Prahy švédskými vojsky v roce 1648, ale i z jiných českých měst. Source: Wikipedia (cs)